Jak na přechod koťat na pevnou stravu: Praktický průvodce

Kdy začít s přechodem na pevnou stravu

Když se koťata rodí, jsou zcela závislá na mléku své mámy. Je to jejich jediný zdroj všech živin, které potřebují pro rychlý růst a budování imunity. Ale přijde chvíle, kdy je třeba začít s přechodem na pevnou stravu. A víte co? Načasování a postup jsou opravdu důležité.

Nejlepší doba pro začátek je někde mezi třetím a čtvrtým týdnem života. V tuhle chvíli už jejich trávicí systém dozrává natolik, že zvládne zpracovat i jinou potravu než jen mléko. Není to náhoda – příroda má prostě svůj plán.

Koťata vám často sama napoví, kdy jsou připravená. Začnete si všímat, že se zajímají o to, co jí jejich máma, čuchají k její misce, možná se i pokusí něco ochutnat. To je vlastně skvělý signál, že jejich tělo je připravené na změnu.

Teď ale pozor – nespěchejte. Přechod musí být postupný a jemný. Kolem toho čtvrtého týdne můžete začít nabízet řídkou kašičku. Vezměte kvalitní krmivo pro koťata, smíchejte ho s teplou vodou nebo náhradním mlékem a udělejte z toho tekutou směs. Opravdu tekutou, skoro jako polévku. Koťata to musí zvládnout spolknout a jejich bříška se potřebují na novinku pomalu zvyknout.

Každé kotě je jiné – a to je třeba respektovat. I když jsou sourozenci, neznamená to, že budou všichni připravení ve stejný moment. Některé malé odvážlivce to láká už ve třech týdnech, jiné si dají na čas o pár dní déle. A víte co je nejdůležitější? Máma by měla být stále nablízku. Mateřské mléko zůstává zásadním zdrojem výživy a protilátek minimálně do šesti týdnů.

Veterináři radí roztáhnout celý proces na dva až tři týdny. Zpočátku nabídněte pevnou stravu jen jednou nebo dvakrát denně, zbytek doplní máma. Postupně přidávejte další porce a směs dělejte hustší. Kolem osmého týdne by už měla koťata být schopná jíst normální granule nebo konzervy bez jakéhokoli ředění.

Během celého přechodu sledujte, jak koťata rostou a jak se chovají. Měla by pravidelně přibývat na váze, být čilá a hrát si. Všímejte si i jejich stolice. Pokud zpozorujete průjem, zvracení nebo ztrátu chuti k jídlu, neváhejte a běžte rovnou k veterináři. Malá koťata jsou na změny ve stravě opravdu citlivá a můžou velmi rychle ztrácet tekutiny. Lepší jednou víc než jednou míň.

Jaké příznaky ukazují připravenost koťat

Malá koťata se během prvních týdnů života mění k nepoznání – a jedním z nejzajímavějších momentů je, když přestávají být závislá jen na mateřském mléku a začínají objevovat svět pevné stravy. Není to ale něco, co by se dalo uspěchat. Potřebujete vycítit správný okamžik, protože na tom opravdu závisí, jak se vaše malé chlupaté koule budou vyvíjet.

Kdy tedy poznáte, že je ten správný čas? Většinou se tak stává kolem třetího až čtvrtého týdne života. Najednou vidíte, jak se koťata začínají zajímat o všechno kolem sebe – už nejsou jen takové ty ospalé klubíčka. Oči mají dokořán, pohybují se mnohem jistěji a začínají aktivně zkoumat každý kout. A co je úplně typické? Pozorují maminku, když jí. Sledují každý její pohyb a je vidět, že je to láká.

Další věc, na kterou se vyplatí dávat pozor, jsou zoubky. Když se začnou prořezávat ty první mléčné zuby, je to znamení, že koťátko je fyzicky připravené na něco víc než jen mléko. Všimnete si, že začínají kousat a žvýkat všechno možné – hračky, dečku, vaše prsty. Prostě potřebují si ty čelisti procvičit.

Zajímavé je sledovat i to, jak se mění jejich chování při kojení. Koťata bývají najednou neklidnější, jako by jim mléko už nestačilo. A máma? Ta má taky tak nějak dost – vidíte, že se snaží víc odpočívat a občas si od svých náročných miminků prostě potřebuje odpočinout. Je to přirozené, tak to má být. Příroda ví, co dělá.

Samozřejmě záleží i na tom, jak na tom koťata celkově jsou. Zdravé, pěkně vyvinuté a živé koťátko zvládne přechod na pevnou stravu mnohem líp než slabší sourozenci. Když vidíte, že se koťata dobře pohybují, jsou aktivní a hravá, je to dobrý signál, že jsou připravená na změnu.

A pak přijde ten kouzelný moment – začnete je přistihovat, jak čuchají k mámině misce nebo se dokonce snaží něco ochutnat. To je jasná řeč těla, která říká: Jsem připravený na něco nového! Není to náhoda, je to důležitý vývojový krok, který byste měli podpořit tím, že jim začnete nabízet vhodnou stravu pro koťata.

I když to neuvidíte, uvnitř se děje spousta věcí. Trávicí systém koťat se postupně přizpůsobuje tomu, aby zvládl zpracovat pevnou potravu. Když si všimnete, že koťata mají stabilní trávení a vše funguje, jak má, můžete být v klidu – jejich tělo je na ten přechod připravené.

Výběr vhodné krmiva pro malá koťata

Když se koťata začínají učit jíst pevnou stravu, prožíváme s nimi opravdu důležitou chvíli. Asi ve čtyřech týdnech začínají mít malí chlupatci zájem o něco víc než jen mámino mléko. Je to úplně přirozené – prostě přichází čas, kdy se potřebují osamostatnit. Jenže pozor, tenhle přechod chce svůj čas a hodně citlivý přístup, jinak to může skončit špatně a koťata mohou mít problémy se zažíváním.

Co vlastně dát koťatům k jídlu? No, určitě ne ledajaké krmivo! Potřebujete to, co je vyloženě vyrobené pro nejmenší. Koťata rostou jako z vody a jejich tělo má úplně jiné nároky než dospělá kočka. Představte si, že stavíte dům – potřebujete kvalitní materiál, ne levné náhražky. Tady je to stejné. Bílkoviny živočišného původu by měly tvořit aspoň třicet procent krmiva, protože bez nich prostě koťata pořádně nevyrostou.

A víte co? Na začátku nedávejte koťatům rovnou tvrdé granule. To by bylo jako dát batoleti řízek. Začněte s vlhkým krmivem nebo namočenými granulemi – něčím, co jim připomene mámino mléko a snadno se to polyká. Postupně můžete přidávat tužší kousky. Ano, zabere to třeba několik týdnů, ale nespěchejte. Každé koťátko má své tempo.

Teď k těm živinám – tady je potřeba dávat sakra pozor. Vápník a fosfor jsou základ pro zdravé kosti a zuby. Představte si, že stavíte kostru – bez správných minerálů by byla křehká jako skleněnka. Ideální poměr je zhruba jedna ku jedné nebo maximálně jedna ku dvě. Když tohle pokazíte, můžete koťatům uškodit na celý život.

Omega-3 a omega-6 mastné kyseliny? Ty jsou prostě nepostradatelné. Jsou jako palivo pro mozek a nervový systém. Zvlášť DHA kyselina je v téhle fázi života klíčová – pomáhá vyvíjet se mozku a očím. Chcete přece chytrou a bystrouou kočku, ne?

A pak je tu taurin. Tohle je taková specialita koček – na rozdíl od psů si ho nedokážou vyrobit samy v těle. Musí ho dostat v jídle, jinak hrozí vážné problémy se srdcem a zrakem. Je to jako s vitamínem C u lidí – tělo si ho neumí vyrobit, tak ho musíme sehnat z venku.

Ještě jedna věc – stravitelnost. Zní to možná odborně, ale je to vlastně jednoduché. Čím lépe se krmivo stráví, tím víc z něj koťata vytěží a tím míň to zatěžuje jejich ještě nedokonalý trávicí systém. Slušní výrobci tohle píšou na obalu, takže se můžete zorientovat.

Malá koťata potřebují čas a trpělivost při přechodu z mateřského mléka na pevnou stravu. Je důležité začít postupně, nejprve měkkou paštiku, poté jemně rozdrcené granule, a vždy sledovat, jak jejich trávicí systém reaguje. Zdravý přechod na pevnou stravu položí základ pro celý jejich budoucí život.

Markéta Havlíčková

Postup při zavádění pevné stravy postupně

Přechod koťat na pevnou stravu je zásadní etapa, která chce svůj čas a hlavně cit. Ideálně začnete kolem třetího, čtvrtého týdne života, kdy malí chlupatí průzkumníci začínají okatě čichat k misce mámy a zkouší, co by se dalo ještě sníst kromě mléka. Jenže pozor – každé kotě má vlastní tempo a není důvod je do ničeho hnát.

Na začátku vsaďte na kašovitou stravu, která koťatům sedne mnohem líp než tvrdé granule. Vezměte kvalitní krmivo pro koťata a zalejte ho teplou vodou nebo speciálním mlékem pro koťata. Kravské mléko raději zapomeňte – způsobí jim průjem a nikomu se po tom nechce uklízet. Ta kaše má být hustější, aby si na ni mohla zvyknout jak chuťovky, tak bříška.

První dny jsou spíš o zábavě než o jídle. Koťata budou šlapat do misky, mazat si tlapky a dělat si z krmení karnevalovou masku. To je v pohodě, prostě se učí. Počítejte s tím, že po každém jídle přijde na řadu vlhký hadřík a lehký úklid celé party.

Během dalších týdnů postupně zahuštujte konzistenci – méně vody, víc pevnosti. Ale pomalu, žádné skoky. Každé tři čtyři dny trochu upravte směs a sledujte, jak na to reagují. Někdy prostě potřebují víc času, to není žádná ostuda.

Kolem šestého až osmého týdne by už většina koťat měla zvládat suché granule nebo paštiku bez problémů. Pořád ale používejte krmivo určené přímo pro ně – jejich těla rostou závratným tempem a potřebují přesně nastavené živiny. A nezapomeňte na mělkou misku s čerstvou vodou, ke které se dostanou bez akrobatických kousků.

Co se týče krmení, malá koťata mají bříška jako naparstky a energii jako reaktor. Proto je krmte čtyřikrát až pětkrát denně v menších dávkách. S věkem můžete počet krmení snižovat, ale vždycky podle toho, jak vypadají a jak přibývají. Pravidelně je zvažte a koukejte, jestli jsou hezky zakulacená, ale ne tlustá. Zdravý růst poznáte pohledem i hmatem.

Kombinace mateřského mléka a pevné stravy

Kombinace mateřského mléka a pevné stravy je fascinující období, kdy malé koťátko dělá své první krůčky k samostatnosti. Není to žádný skok do studené vody – celý proces probíhá jemně a přirozeně, vlastně tak, jak to příroda naplánovala. Představte si to jako učení se jezdit na kole s pomocnými kolečky. Mateřské mléko tu pořád je jako ta bezpečná síť, ale malý dobrodruh už pomalu zkouší něco nového.

Většina koťat začíná projevovat zvědavost kolem třetího nebo čtvrtého týdne. Jejich bříška jsou konečně připravená zvládnout víc než jen mléko. Kočičí máma to často ví dřív než my – začne koťata povzbuzovat, aby ochutnala z její misky, nebo jim dokonce přinese kousek potravy. Je to krásný instinkt, který generace koček předávají dál.

Ale pozor, mateřské mléko pořád hraje hlavní roli. Koťata se k mámě běžně vracejí na kojení – není to jen o jídle, je to taky o pohodě, blízkosti a té zvláštní jistotě, kterou jim matka dává.

Postupně zvyšovat podíl pevné stravy a snižovat závislost na mateřském mléku zní možná jako instrukce z učebnice, ale ve skutečnosti každé koťátko jde svým tempem. Některé malé gurmány se vrhnou na nové chutě s nadšením, zatímco jejich sourozenci zůstávají skeptičtí a raději se drží toho, co znají. A víte co? Je to v pořádku. Tlačit na pilu nemá cenu – mohlo by to skončit naštvanými bříšky nebo úplným odmítáním jídla.

Co vlastně koťatům nabídnout? Měkká, snadno stravitelná strava je to pravé. Zkuste si představit, že byste po celý život pili pouze smoothie a najednou by vám někdo dal suchý chléb. Podobně na tom jsou koťata – potřebují jemný přechod. Namočené granule v teplé vodě nebo kvalitní mokré krmivo pro koťata fungují skvěle. Má to správnou konzistenci, kterou jejich malá ústa zvládnou, a přitom už to není mléko.

Mateřské mléko přitom není jen jídlo. Je to celá lékárna v jednom balení – enzymy, protilátky, všechno, co pomáhá budovat silný imunitní systém. Proto je skvělé, když koťata můžou pořád k mámě chodit, i když už mají svou vlastní mističku. Tahle dvojkombinace dává tomu malému tělíčku přesně to, co potřebuje.

Kolem osmého týdne už většina koťat zvládá jíst především pevnou stravu a mléko od mámy je spíš taková příjemná vzpomínka na dětství. Je to přirozený rytmus života, který připravuje maličké na svět dospělých koček. A až se nad tím zamyslíte, není to úžasné, jak dokonale to celé funguje?

Správná konzistence a teplota první stravy

Správná konzistence a teplota první stravy jsou to, na čem opravdu záleží, pokud chcete, aby vaše koťata úspěšně přešla na pevnou stravu. Kolem třetího až čtvrtého týdne života se jejich trávicí systém pomalu začíná připravovat na něco jiného než maminčino mléko. A právě teď je důležité dávat pozor, aby ta první souста měla takovou konzistenci, která malým tělíčkům usnadní přechod z tekutiny na něco pevnějšího.

Jak by měla první strava vlastně vypadat? Představte si něco mezi hustou kaší a jemným pyré – ani příliš tekuté, ani moc tuhé. Koťata to potřebují zvládnout spolknout, ale zároveň si musí zvyknout na to, že jídlo má jinou texturu než mléko od mámy. Většina lidí, kteří chovají kočky, začíná s kvalitními granulemi pro koťata, které jednoduše namočí do teplé vody nebo speciálního mléka. Výsledek? Hladká kaše bez tvrdých kousků. A proč je to tak podstatné? Protože mláďata v tomhle věku ještě nemají dostatečně silné zoubky ani čelistní svaly na to, aby dokázala žvýkat tvrdé granule.

Co se týče teploty, ta je minimálně stejně důležitá. Ideální je podávat stravu přibližně ve třiceti sedmi až třiceti osmi stupních Celsia – tedy zhruba v tělesné teplotě koťat. Proč právě tahle teplota? Je to přirozené. Přesně takové teplo má mateřské mléko, na které jsou zvyklá od prvního okamžiku svého života. Jídlo s touto teplotou není jen příjemnější, ale také se lépe tráví a nešokuje jejich citlivý žaludek.

Pozor ale na extrémy. Moc horké jídlo může popálit jemnou sliznici v puse a jícnu, zatímco příliš studená strava často vede k nechutenství nebo trávicím problémům. Koťata navíc instinktivně odmítnou stravu, která nemá správnou teplotu – a pak máte problém. Celý proces přechodu se vám může zbytečně protáhnout a zkomplikovat. Nejlepší je vyzkoušet si teplotu na zápěstí, stejně jako to dělají rodiče s kojeneckou lahví.

S tím, jak koťata rostou, můžete postupně měnit i konzistenci stravy. Během několika týdnů zkrátka přidáváte méně a méně tekutiny, až se z toho stane normální krmivo. Tahle postupná změna dává trávicímu systému čas se přizpůsobit bez stresu a zdravotních komplikací. Většina koťat zvládne jíst běžné krmivo někdy mezi šestým a osmým týdnem života, ale každé z nich má svoje tempo – a to je naprosto v pořádku.

Frekvence krmení a velikost porcí denně

Když se koťata začínají učit jíst pevnou stravu, frekvence krmení a velikost porcí hrají naprosto zásadní roli. Není to jen o tom, co jim dáte na misku – stejně důležité je, kdy a kolik. Představte si, že malé koťátko se poprvé setkává s něčím jiným než mlékem od mámy. Je to pro něj velká změna a potřebuje čas a trpělivost.

Malá koťata mezi čtvrtým a pátým týdnem života mají opravdu malinkaté žaludečky. Prostě se jim tam nevejde tolik jídla najednou, jak bychom si možná mysleli. Proto je potřeba rozložit jejich denní příjem do několika menších porcí – ideálně šest až osm krmení za den. Zní to jako hodně práce? Možná ano, ale odpovídá to jejich přirozenému rytmu, kdy by jinak pořád ještě popíjely mléko od maminky.

Co se týče velikosti porcí, na začátku stačí opravdu maličko. Jedna až dvě čajové lžičky kašovité stravy – to je všechno. Zkuste si to představit: je to asi tak, jako když vy sami zkoušíte něco úplně nového a neznámého. Nechcete se do toho rovnou zakousnout celou pusou, že? Koťata to mají stejně. Ta kašovitá konzistence jim pomáhá zvyknout si na novou chuť a texturu postupně.

Pravidelnost je pak další kapitola. Když krmíte přibližně ve stejnou dobu – řekněme každé tři až čtyři hodiny během dne – koťata si vytvoří zdravý trávicí rytmus. Ano, zpočátku to znamená i noční krmení. Není to úplně pohodlné, ale koťata potřebují energii nepřetržitě. Naštěstí s rostoucím věkem můžete noční krmení postupně vynechat.

Každé koťátko je jiné – to je prostě fakt. Některá jsou od začátku opravdoví jedlíci a s chutí se pustí do každé misky. Jiná jsou opatrnější, možná trochu bojácnější. Nikdy byste je neměli nutit do jídla – to by mohlo vytvořit negativní vztah k jídlu, a to nechcete. Sledujte jejich váhu, to vám nejlépe poradí, jestli to děláte správně.

Kolem šestého až osmého týdne už můžete pomalu snižovat počet krmení na čtyři až pět denně, ale zároveň zvětšit porce. Celý tento proces musí být pozvolný a přirozený – nenechte se tlačit časem ani nějakými tabulkami. Každé koťátko má své tempo. Když mu bude kolem tří měsíců, většinou už zvládne tři až čtyři porce denně, což se už víc podobá režimu dospělé kočky.

Přechod z vlhké na suchou stravu

Přechod z vlhké na suchou stravu je pro každé koťátko opravdu zásadní etapa. Není to nic, co by se dalo uspěchat nebo podcenit. Zkrátka to vyžaduje od vás jako majitele trochu trpělivosti a pozornosti k tomu, co vaše malé klubíčko potřebuje.

Koťata začínají přirozeně projevovat zájem o pevnější stravu někde kolem čtyř týdnů, kdy se začnou zajímat o to, co má v misce jejich maminka. V tu chvíli má ale jejich trávení stále nastaveno hlavně na mléko, takže vlhká strava je perfektní most mezi mateřským mlékem a tvrdými granulemi. Konzervy nebo kapsičky jsou měkké, snadno se tráví a navíc obsahují spoustu vody, což maličkým pomáhá udržet správnou hydrataci.

Kdy tedy začít s těmi suchými granulemi? Nejlépe někdy mezi šestým a osmým týdnem života. V tomhle věku už mají koťata dostatečně silné zoubky a čelisti na to, aby zvládla něco tvrdšího žvýkat. Samozřejmě musíte sáhnout po granulích speciálně určených pro koťata – ty jsou menší a měkčí než krmivo pro dospělé kočky.

Jak na to prakticky? Začněte tím, že do vlhké stravy přidáte trochu suchého krmiva – ideálně v poměru jedna část suchých granulí na čtyři části vlhkého. Po dvou až třech dnech můžete trochu zvýšit podíl suchého krmiva a snížit vlhké. Celý přechod by měl trvat minimálně deset až čtrnáct dní. Proč tak dlouho? Prostě proto, aby si trávení vašeho koťátka stihlo v klidu zvyknout.

Během celého procesu pozorně sledujte, jak se vaše koťátko chová a jak vypadá. Objevil se průjem? Zvracení? Ztratilo chuť k jídlu? Pak je třeba přechod zpomalit nebo dokonce na chvíli vrátit víc vlhké stravy. Každé koťátko je jiné a některé potřebují víc času než jiné.

Jakmile začnete přidávat suchou stravu, nesmíte zapomenout na vodu. To je opravdu důležité! Zatímco vlhké krmivo obsahuje kolem osmdesáti procent vody, suché granule mají vody jen nějakých deset procent. Koťátko proto musí pít výrazně víc. Miska s čerstvou vodou by měla být stále po ruce, nejlép na klidném místě, ale ne hned vedle misky s jídlem.

A co se týče výběru samotného krmiva? Tady neškodí investovat do kvalitního produktu určeného přímo pro koťata. Tyto směsi mají přesně nastavený poměr živin, vitamínů a minerálů, které malí kočičáci potřebují pro správný růst. Hodně bílkovin ze masa pomáhá budovat svaly, vhodný poměr vápníku a fosforu zase podporuje zdravé kosti a zuby.

Správně zvládnutý přechod na suchou stravu vytváří základ pro zdravé stravovací návyky na celý život. Není to jen o změně konzistence jídla – je to celková proměna toho, jak se vaše koťátko stravuje. A když to uděláte poctivě a s rozmyslem, vyhnete se mnoha problémům s výživou, které by mohly přijít později.

Důležitost čerstvé vody pro koťata denně

Když koťata začínají ochutnat první sousto pevné stravy, nastává pro ně zlomový okamžik. Už nejde jen o to, co jim dáte na talířek – teď najednou potřebují mít stále k dispozici čerstvou vodu. Do zhruba čtyř týdnů jim stačilo mateřské mléko, které jim dodávalo všechno, včetně tekutin. Jenže jakmile začnou jíst, všechno se mění.

Malé kočičí tělo najednou pracuje jinak. Potřebuje mnohem víc tekutin než předtím. Zatímco mateřské mléko je plné vody, pevná strava – ať už speciální krmivo pro koťata nebo postupně přidávané maso – obsahuje vody daleko méně. A tady je potřeba ten rozdíl vyrovnat. Voda musí být po ruce pořád. Když koťátko nedostává dost tekutin, může to skončit pěkně špatně – zácpa, trávicí potíže, v horším případě dokonce problémy s ledvinkami.

Jenže malá koťata nerodí s vědomostí, jak se pije z misky. To se musí naučit. Proto je dobré postavit misku s vodou tam, kde na ni snadno narazí – nejlépe někde poblíž jídla. Pak ji přirozeně objeví a časem si zvyknou. Miska by měla být spíš mělčí, aby se koťátko pohodlně napilo, aniž by riskovala, že se namočí nebo ještě hůř.

Záleží i na tom, jaká ta voda vlastně je. Měli byste ji vyměňovat aspoň jednou nebo dvakrát denně, aby zůstala svěží. Koťata jsou na tohle citlivá – starý, zatuchlý nebo špinavý nápoj odmítnou. Některá dokonce preferují tekoucí vodu, což má kořeny v jejich instinktech. V přírodě je přece tekoucí voda čistší než louže. Pokud si všimnete, že vaše koťátko má radši tekoucí proud, zkuste fontánku pro zvířata.

Kolik vody vlastně koťata potřebují? To závisí na jejich velikosti, jak moc se hýbou a hlavně co jedí. Když dostávají hlavně suché granule, musí pít podstatně víc než ta, která mají vlhké krmivo. Suchá krmiva obsahují jen asi deset procent vlhkosti, zatímco to vlhké má vody třeba i osmdesát procent. Sledujte, jestli vaše koťátko pije dost, a když si nejste jistí, raději se poraďte s veterinářem.

Kde misku postavíte, má taky význam. Nedávejte ji hned vedle kočičího záchodu – kočky instinktivně oddělují místo pro jídlo a pití od toho, kam chodí na záchod. A vyhněte se taky přímému slunci nebo blízkosti topení, kde by se voda rychle ohřála a přestala koťátka lákat.

Běžné problémy při přechodu a jejich řešení

Přechod koťat na pevnou stravu je opravdu důležitý moment v jejich životě, a věřte mi, že málokdy probíhá úplně hladce. Většina z nás, kdo jsme si domů přinesli malá koťátka, jsme si tím museli projít.

Nejčastěji se setkáte s tím, že koťata prostě novou stravu nechtějí. A není se čemu divit – celý svůj krátký život znají jen mateřské mléko, jeho chuť, vůni, teplotu. Teď jim najednou nabízíte něco úplně jiného. Logicky to odmítnou nebo se na vás jen tak podívají, jako byste jim dali něco podivného. Co s tím? Nespěchejte. Zkuste začít s tou nejjemnější konzistencí, jakou si dokážete představit – vlastně takovou hustší kašičkou. A hlavně žádné nátlaky.

Trávicí problémy vás taky nejspíš nemine. Průjem nebo naopak zácpa – to je klasika. Koťátka mají ještě opravdu citlivá střívka a potřebují čas, aby si na nové jídlo zvykla. Když to s nimi zkusíte moc rychle, zaručeně to dopadne špatně. Střevní mikroflóra se rozhodí a máte problém. Jak na to? Pomalu, opravdu pomalu. Trochu pevné stravy smíchejte s mlékem, pak trochu víc, pak ještě víc... Mělo by vám to zabrat klidně několik týdnů.

Pak jsou tu koťata, která prostě nejí. Nebo jen tak okusují a hubnou. To už je vážnější situace, protože malé kotě vydrží bez pořádného jídla opravdu krátkou dobu. Co může být za tím? Třeba je jídlo moc studené nebo moc horké. Možná je příliš husté. Nebo jim prostě nechutná. Zkuste různé značky kvalitního krmiva pro koťata, ohřejte ho na teplotu těla a nabídněte ho na klidném místě, kde jim nic neruší pozornost.

Alergie – to je téma, na které se často zapomíná. Ano, i koťata můžou být alergická. Všimnete si svědění, problémů s kůží, trávicích potíží, v nejhorším případě i dýchacích problémů. Když máte i jen nejmenší podezření, běžte rovnou k veterináři. A je dobré si zapisovat, co koťata jedí, abyste pak mohli dohledat, na co vlastně reagují.

A ještě jedna věc, na kterou se často zapomíná – voda. Koťata zvyklá na mléko prostě někdy zapomínají pít. A to je problém. Musíte mít připravenou stále čerstvou vodu a sledovat, jestli opravdu pijí. Pomůže vám třeba pítko s fontánkou – koťata to milují mnohem víc než misku se stojaťákem. Nebo prostě přidejte do krmiva víc vody, ať je to šťavnatější.